Cena Evropské unie za současnou architekturu

Rok	Architekt	Vítězná budova		Místo
1988	Alvaro Siza		Banco Borges e Irmão	Vila do Conde
1990	Norman Foster		Nový terminál Letiště Stansted	Londýn
1992	Esteve Bonell a Francesc Rius		Palau Municipal d'Esports de Badalona	Badalona
1994	Nicholas Grimshaw		Železniční stanice Waterloo International	Londýn
1996	Dominique Perrault		Francouzská národní knihovna	Paříž
1998	Peter Zumthor		Kunsthaus Bregenz	Bregenz
2001	Rafael Moneo		Kongresové centrum Kursaal	San Sebastián
2003	Zaha Hadid		parkoviště Hœnheim a tramvajová zastávka Hœnheim	Hoenheim
2005	Rem Koolhaas		Budova velvyslanectví Nizozemska v Berlíně	Berlín
2007	Mansilla+Tuñón Arquitectos		MUSAC - Museo de arte contemporáneo de Castilla y León	León
2009	Snøhetta		Opera v Oslu	Oslo
2011	David Chipperfield		Nové muzeum	Berlín
2013	Henning Larsen Architects a Studio Olafur Eliasson		Harpa - koncertní sál Harpa	Reykjavík
2015	Barozzi Veiga		Štětínská filharmonie	Štětín
2017	NL Architects a XVW architectuur		DeFlat Kleiburg	Amsterdam
2019	Lacaton & Vassal		budovy G, H, I, v Grand Parc	Bordeaux
2022	Grafton Architects		Městský dům Kingstonské univerzity	Kingston-upon-Thames

Žádná česká stavba zatím cenu nezískala ani se nedostala do finále. Do užšího výběru se dostaly v roce 1996 brněnská Budova Investiční a poštovní banky architektů Gustava Křivinky a Aleše Buriana, v roce 2001 pražské Muzo Centrum studia D3A, v roce 2003 Pěší cesta Jelením příkopem od Josefa Pleskota a Palác Euro studia DaM, v roce 2005 Klášter Nový Dvůr britského architekta Johna Pawsona a v roce 2009 Vila v Česnošicích slovenských architektů Jana Studeného a Martina Vojty.^[2]

V roce 2022 se do užšího výběru dostala revitalizace Pražské náplavky architekta Petra Jandy,^[3] v roce 2024 pak rekonstrukce historické budovy bývalých jatek pro účely galerie Plato Ostrava architektů z KWK Promes.^[4]

• (anglicky) Oficiální stránky