Facundo Bagnis
Facundo Bagnis (* 27. února 1990 Rosario, Santa Fe) je argentinský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet dva titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[2]
| Facundo Bagnis | |
|---|---|
.jpg) Facundo Bagnis na French Open 2023 | |
| Stát |  Argentina |
| Datum narození | 27. února 1990 (34 let)[1] |
| Místo narození | Rosario, Argentina[1] |
| Bydliště | Buenos Aires, Argentina[1] |
| Výška | 183 cm[1] |
| Hmotnost | 82 kg[1] |
| Profesionál od | 2008[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 2 936 340 USD |
| Tenisová raketa | Babolat |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 43–85 |
| Tituly | 0 ATP, 17 challengerů, 5 ITF |
| Nejvyšší umístění | 55. místo (14. listopadu 2014) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2017, 2022, 2023) |
| French Open | 2. kolo (2014, 2016, 2021) |
| Wimbledon | 1. kolo (2015, 2016, 2017, 2021, 2022) |
| US Open | 3. kolo (2021) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 31–41 |
| Tituly | 0 ATP, 13 challengerů, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 78. místo (30. září 2013) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2017, 2022, 2023) |
| French Open | 1. kolo (2014, 2017) |
| Wimbledon | 1. kolo (2021, 2022) |
| US Open | 1. kolo (2021) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 14. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2014 na 55. místě a ve čtyřhře v září 2013 na 78. místě. Trénuje ho Antonio Pastorino. Dříve tuto roli plnil Walter Grinovero.[3][1]
V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 kvalifikačním kolem proti Finsku, v němž podlehl Emilu Ruusuvuorimu. Finové zvítězili 3–1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde na úvod mužské dvouhry vypadl s Němcem Dominikem Koepferem. Do mužské čtyřhry nastoupil s Diegem Schwartzmanem. Soutěž opustili rovněž v prvním kole po hladké porážce od německého páru Kevin Krawietz a Tim Pütz.
Na Panamerických hrách 2015 v Torontu vybojoval zlatou medaili ve dvouhře a stříbrnou v mužské čtyřhře.[5] Stříbro si také odvezl z deblové soutěže Panamerických her 2019 v Limě.[6] Na Jihoamerickýh hrách 2006 v Buenos Aires vyhrál čtyřhru a na stejných hrách 2014 v Santiagu triumfoval v singlu i deblu.[7]
Tenisová kariéra
editovatNa okruhu ATP Tour debutoval únorovým Movistar Open 2011 v chilském Santiagu, když postoupil z kvalifikace. Na úvod dvouhry jej zdolal osmý nasazený Kolumbijec Santiago Giraldo, přestože získal první sadu. Premiérový zápas v této úrovni tenisu vyhrál na Copa Claro 2012 v Buenos Aires, na němž přehrál krajana Leonarda Mayera. Ve druhém kole však podlehl nejvýše nasazené světové pětce Davidu Ferrerovi ze Španělska.[8][3]
Do premiérového finále na túře ATP postoupil ve stuttgartské čtyřhře MercedesCupu 2013. Po boku Brazilce Thomaze Bellucciho v něm zdolali Poláky Tomasze Bednarka s Mateuszem Kowalczykem. O vítězích rozhodl až závěrečný supertiebreak nejtěsnějším poměrem míčů 11:9. Polští soupeři přitom nevyužili za stavu 9:8 mečbol.[3][8][2]
_(29780433891).jpg)
Po šňůře devíti nezvládnutých kvalifikací na grandslamu, debutoval v hlavní soutěži této kategorie na French Open 2014. V závěrečném kvalifikačním kole zůstal na jeho raketě Nizozemec Jesse Huta Galung. V úvodním kole pařížské dvouhry pak svedl pětisetovou bitvu s Francouzem Julienem Benneteauem, z níž vyšel vítězně až po zisku závěrečné sady v poměru 18–16.[9] Poté mu stopku vystavil pozdější lotyšský semifinalista Ernests Gulbis. S krajanem Federicem Delbonisem se probojoval do semifinále čtyřhry na antukových Brasil Open 2014 a Crédit Agricole Suisse Open Gstaad 2014.[3] Premiérové čtvrtfinále dvouhry si zahrál na antukovém Grand Prix Hassan II 2016 po výhře nad portugalskou turnajovou dvojkou Joãem Sousou. Mezi poslední čtveřicí však nestačil na Španěla Albetra Montañése. Do čtvrtfinálové fáze se opět podíval na červencovém Swedish Open 2016 v Båstadu, kde jej zastavil další španělský hráč Fernando Verdasco.[8][3]
Do hlavní soutěže série Masters premiérově zasáhl na BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells. Po vítězství nad Benneteauem skončil na raketě Němce Alexandra Zvereva. Do prvního kariérního semifinále postoupil až z kvalifikace na únorovém Córdoba Open 2021. V den třicátých prvních narozenin jej vyřadila španělská turnajová pětka Albert Ramos-Viñolas. O týden později vylepšil své maximum účastí ve finále Chile Open 2021, konaném v Santiagu.[3] Z boje o titul však odešel poražen od nejvýše nasazeného Chilana Cristiana Garína po vyrovnaném třísetovém průběhu.[10] Bodový zisk mu po čtyřech letech umožnil návrat do elitní světové stovky. Ve třetím kole grandslamu debutoval na US Open 2021, v němž nestačil na nizozemského kvalifikanta Botice van de Zandschulpa.[11][8]
Finále na okruhu ATP Tour
editovat
| ||||||||
Dvouhra: 1 (0–2)
editovat| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 14. března 2021 | Santiago, Chile | antuka |  Cristian Garín | 4–6, 7–6(7–3), 5–7 |
| Finalista | 2. | 11. února 2024 | Córdoba, Argentina | antuka |  Luciano Darderi | 1–6, 4–6 |
Čtyřhra: 1 (1–0)
editovat| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 14. července 2013 | Stuttgart, Německo | antuka |  Thomaz Bellucci |  Tomasz Bednarek Mateusz Kowalczyk | 2–6, 6–4, [11–9] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
editovat| Legenda |
|---|
| Challengery (16 D; 13 Č) |
| ITF (5 D; 8 Č) |
Dvouhra (22 titulů)
editovat| Č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | září 2008 | La Paz, Bolívie | antuka | Guillermo Carry | 7–5, 7–6(7–3) |
| 2. | srpen 2009 | Quito, Ekvádor | antuka |  Mauricio Echazú | 7–5, 6–2 |
| 3. | září 2009 | La Paz, Bolívie | antuka |  Adam El Mihdawy | 6–3, 6–2 |
| 4. | listopad 2009 | Resistencia, Argentina | antuka | Juan-Pablo Villar | 6–2, 2–0skreč |
| 5. | prosinec 2010 | Araçatuba, Brazílie | antuka | Eládio Ribeiro Neto | 6–2, 6–3 |
| 1. | duben 2011 | Barranquilla, Kolumbie | antuka | Diego Junqueira | 1–6, 7–6(7–4), 6–0 |
| 2. | červenec 2012 | Arad, Rumunsko | antuka |  Victor Hănescu | 6–4, 6–4 |
| 3. | březen 2013 | Santiago, Chile | antuka |  Thiemo de Bakker | 7–6(7–2), 7–6(7–3) |
| 4. | září 2013 | Cali, Kolumbie | antuka | Facundo Argüello | 2–6, 6–4, 6–3 |
| 5. | březen 2015 | Santiago, Chile | antuka | Guilherme Clezar | 6–2, 5–7, 6–2 |
| 6. | leden 2016 | Buenos Aires, Argentina | antuka |  Arthur De Greef | 6–3, 6–2 |
| 7. | leden 2016 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Guilherme Clezar | 6–4, 4–6, 6–2 |
| 8. | březen 2016 | Santiago, Chile | antuka | Rogério Dutra da Silva | 6–7(3–7), 6–4, 6–3 |
| 9. | říjen 2016 | Medellín, Kolumbie | antuka | Caio Zampieri | 6–7(3–7), 7–5, 6–2 |
| 10. | říjen 2016 | Campinas, Brazílie | antuka | Carlos Berlocq | 5–7, 6–2, 3–0skreč |
| 11. | listopad 2016 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Horacio Zeballos | 3–6, 6–3, 7–6(7–4) |
| 12. | červen 2018 | L'Aquila, Itálie | antuka | Paolo Lorenzi | 2–6, 6–3, 6–4 |
| 13. | říjen 2020 | Biella, Itálie | antuka |  Blaž Kavčič | 6–7(4–7), 6–4skreč |
| 14. | červenec 2021 | Salcburk, Rakousko | antuka | Federico Coria | 6–4, 3–6, 6–2 |
| 15. | březen 2022 | Pereira, Kolumbie | antuka | Facundo Mena | 6–3, 6-0 |
| 16. | říjen 2022 | Ambato, Ekvádor | antuka | João Lucas Reis da Silva | 7–6(9–7), 6–4 |
| 17. | leden 2024 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Mariano Navone | 7–5, 1–6, 7–5 |
Čtyřhra (21 titulů)
editovat
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Facundo Bagnis na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Facundo Bagnis na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 14. února 2024
- ↑ a b Facundo Bagnis na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. února 2024
- ↑ a b c d e f Facundo Bagnis | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Facundo Bagnis na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 14. února 2024
- ↑ Bagnis le dio la sexta medalla dorada a la Argentina en Toronto. www.telam.com.ar [online]. 2015-07-15 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ FAIJA, Sabrina. Juegos Panamericanos: Guido Andreozzi y Facundo Bagnis no pudieron en la final y repitieron la plata. www.clarin.com [online]. 2019-08-03 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Quién es Facundo Bagnis, el tenista rosarino que ganó el oro en Toronto 2015. La Capital [online]. 2015-07-15 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b c d Facundo Bagnis | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bagnis wins 18-16 in fifth after Open roller-coaster. Reuters [online]. 2014-05-26 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Santiago Native Cristian Garin Bests Facundo Bagnis To Win Home Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-14 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bagnis se despide de su buen US Open. Canal Tenis [online]. 2021-09-04 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Facundo Bagnis na Wikimedia Commons - Facundo Bagnis na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Facundo Bagnis na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Facundo Bagnis na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Facundo Bagnis v databázi Olympedia (anglicky)
- Facundo Bagnis na X (dříve Twitteru)
