Seznam bavorských panovníků
seznam na projektech Wiki How
Toto je chronologický seznam bavorských panovníků, tedy bavorských vévodů, kurfiřtů a králů, včetně předsedů vlády (od roku 1918).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Wapp_bayern_1806.svg/220px-Wapp_bayern_1806.svg.png)
Vévodové
editovatAgilolfinská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
---|---|---|
asi 555–591 | Garibald I. | |
asi 591–610 | Tassilo I. | |
asi 610–630 | Garibald II. | |
asi 630–640 | Fara | |
asi 640–680 | Theodo I. | |
asi 680–680 | Lantpert | |
asi 680–716 | Theodo II. | |
asi 711–719 | Theudebald | |
asi 715–725 | Grimoald | |
asi 716–719 | Tassilo II. | |
asi 719–725 | Theodbert | |
asi 725–737 | Hubert | |
asi 737–749 | Odilo | |
asi 749–788 | Tassilo III. | |
Karlovská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
788–814 | Karel Veliký | také císař Svaté říše římské (SŘŘ), král franský a langobardský |
814–817 | Lothar I. | také císař SŘŘ a král langobardský |
817–829 | Ludvík I. Zbožný | také císař SŘŘ a král franský |
829–865 | Ludvík II. Němec | také císař SŘŘ |
865–880 | Karloman | také italský král |
880–882 | Ludvík III. Mladý | mladší syn Ludvíka II. |
882–887 | Karel III. Tlustý | také císař SŘŘ, král italský a (východo/západo)franský |
887–899 | Arnulf Korutanský | také král italský a východofranský, vévoda korutanský |
899–907 | Ludvík Dítě | také jako Ludvík IV. východofranský král |
Luitpoldovská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
907–937 | Arnulf I. Zlý | |
937–938 | Eberhard | syn Arnulfa I., sesazen východofranským králem Otou I. |
938–947 | Berthold | také korutanský vévoda |
Otonovská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
947–955 | Jindřich I. | také korutanský vévoda a bratr východofranského krále Oty I. |
955–976 | Jindřich II. Svárlivý | také korutanský vévoda a veronský markrabě |
976–982 | Ota I. | také švábský vévoda |
Luitpoldovská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
982–985 | Jindřich III. | také korutanský vévoda a veronský markrabě |
Otonovská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
985–995 | Jindřich II. Svárlivý | podruhé |
995–1004 1009–1017 | Jindřich IV. | také císař Jindřich II. |
Lucemburská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1004–1009 1017–1026 | Jindřich V. | také jako Jindřich I. lucemburský hrabě |
Sálská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1026–1027 | Konrád I. | také císař Konrád II. a burgundský král |
1027–1042 | Jindřich VI. Černý | také burgundský král, korutanský vévoda a jako Jindřich III. císař SŘŘ, jako Jindřich I. švábský vévoda |
Lucemburská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1042–1047 | Jindřich VII. | také lucemburský hrabě jako Jindřich II. |
Sálská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1047–1049 | Jindřich VI. Černý | podruhé |
Ezzonidovská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1049–1053 | Konrád I. z Zütphenu | Pán z Zutphenu |
Sálská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1053–1054 | Jindřich VIII. | také císař Jindřich IV. |
1054–1055 | Konrád II. Dítě | |
1055–1061 | Anežka | manželka Jindřicha VI. a matka Jindřicha VIII. a Konráda II. |
Supplinburkové (Northeimská dynastie) | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1061–1070 | Ota II. | |
Welfská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1070–1077 | Welf I. | v genealogii Welfů jako Welf IV. |
Sálská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1077–1095 | Jindřich VIII. | podruhé |
Welfská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1096–1101 | Welf I. | podruhé |
1101–1120 | Welf II. | v genealogii Welfů jako Welf V. |
1120–1126 | Jindřich IX. Černý | |
1126–1139 | Jindřich X. Pyšný | také jako Jindřich II. saský vévoda |
Babenberská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1139–1141 | Leopold | také jako Leopold IV. rakouský markrabě |
Štaufská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1141–1143 | Konrád III. | také císař SŘŘ |
Babenberská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1143–1156 | Jindřich XI. Jasomirgott | také jako Jindřich II. rakouský vévoda a markrabě |
Welfská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1156–1180 | Jindřich XII. Lev | také jako Jindřich III. saský vevoda |
Wittelsbašská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
1180–1183 | Ota I. | také falckrabě rýnský |
1183–1231 | Ludvík I. Kelheimský | také falckrabě rýnský |
1231–1253 | Ota II. Urozený | také falckrabě rýnský |
Dělení země
editovatHorní Bavorskoeditovat
| Dolní Bavorskoeditovat
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1340 spojeno Horní a Dolní Bavorsko Ludvíkem IV. Bavorem |
Roku 1349 došlo ke druhému dělení na Bavorsko-Straubing, Horní Bavorsko a Dolní Bavorsko-Landshut. Od roku 1347 vládlo šest synů vévody a císaře Ludvíka IV. společně. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bavorsko-Straubingeditovat
| Horní Bavorskoeditovat
| Dolní Bavorsko-Landshuteditovat
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1392 bylo vévodství rozděleno na Bavorsko-Ingolstadt, Bavorsko-Landshut, Bavorsko-Mnichov. V letech 1375–1392 vládli synové Štěpána II. společně. |
Bavorsko-Ingolstadteditovat
| Bavorsko-Landshuteditovat
| Bavorsko-Mnichoveditovat
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Roku 1506 byly všechny linie bavorských vládců sjednoceny podle zákona primogenitury pod vévodou Albrechtem IV. |
Sjednocené Bavorsko
editovatWittelsbašská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
---|---|---|
1508–1545 | Ludvík X. z Landshutu | |
1508–1550 | Vilém IV. | |
1550–1579 | Albrecht V. | |
1579–1597 | Vilém V. Zbožný | |
1597–1623 | Maxmilián | po bitvě na Bílé hoře byla Maxmiliánovi udělena hodnost kurfiřta |
Vévodové a kurfiřti
editovatWittelsbašská dynastie | ||
Období vlády | Jméno | Poznámky |
---|---|---|
1623–1651 | Maxmilián I. | roku 1623 bylo Falcké kurfiřtství přeneseno do Bavorska |
1651–1679 | Ferdinand Maria | v prvních letech vlády byla jeho poručnicí matka Marie Anna Habsburská (dcera císaře Ferdinanda II.) |
1679–1726 | Maxmilián II. Emanuel | v letech 1692 až 1706 také nizozemský místodržitel |
1726–1745 | Karel Albrecht | od roku 1742 také jako Karel VII. císařem Svaté říše římské |
1745–1777 | Maxmilián III. Josef | jeho smrtí vymřela bavorská linie Wittelsbachů |
Falcko-Neuburská linie | ||
1777–1799 | Karel II. Teodor | od roku 1743 jako Karel IV. Theodor falcký kurfiřt a také vévoda z Jülichu a Bergu |
Falcko-Zweibrückenská linie | ||
1799–1806 | Maxmilián IV. | 1806 s povýšením Bavorska na království se stál Maxmilián IV. Josef pod jménem Maxmilián (Max) I. prvním bavorským králem |
Bavorské království (1806–1918)
editovatRoku 1806 se Bavorské kurfiřtství stalo královstvím a Wittelsbachové vládli až do roku 1918. K bavorské královské linii patří:
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády od – do | Poznámky |
---|---|---|---|---|
![]() | Maxmilián I. Josef | 1756–1825 | 1806–1825 | také bavorský a falcký kurfiřt jako Maxmilián IV. Josef a vévoda falcko-zweibrückenský a z Bergu jako Maxmilián Josef |
![]() | Ludvík I. | 1786–1868 | 1825–1848 | |
![]() | Maxmilián II. | 1811–1864 | 1848–1864 | |
![]() | Ludvík II. | 1845–1886 | 1864–1886 | zbaven svéprávnosti a vlády 9. června 1886 |
![]() | Ota I. | 1848–1916 | 1886–1913 | fakticky vládl v letech 1886–1912 princ regent Luitpold a 1912–1913 princ regent Ludvík |
![]() | Ludvík III. | 1845–1921 | 1913–1918 | abdikoval v roce 1918 |
Svobodný stát Bavorsko – předsedové vlády
editovat- 8. listopadu 1918 do 21. února 1919: Kurt Eisner
- 1. března 1919 do 16. března 1919: Martin Segitz
- 17. března 1919 do 16. března 1920: Johannes Hoffmann
- 16. března 1920 do 21. September 1921: Gustav rytíř z Kahru
- 21. září 1921 do 8. listopadu 1922: Hugo hrabě z Lerchenfeldu na Köferingu a Schönbergu
- 8. listopadu 1922 do 1. července 1924: Eugen rytíř z Knillingu
- 2. července 1924 do 10. března 1933: Heinrich Held, zbaven moci nacistickým režimem
- 12. dubna 1933 do 1. listopadu 1942: Ludwig Siebert, ustanovený nacistickým režimem
- 2. listopadu 1942 do 28. dubna 1945: Paul Giesler, ustanovený nacistickým režimem
- 28. května 1945 do 28. září 1945: Fritz Schäffer, ustanovený
- 28. září 1945 do 1946: Wilhelm Hoegner, ustanovený
- 21. prosince 1946 do 1954: Hans Ehard
- 14. prosince 1954 do 1957: Wilhelm Hoegner
- 16. října 1957 do 22. ledna 1960: Hanns Seidel
- 26. ledna 1960 do 1962: Hans Ehard
- 11. prosince 1962 do 6. listopadu 1978: Alfons Goppel
- 7. listopadu 1978 do 3. října 1988: Franz Josef Strauss
- 19. října 1988 do 27. května 1993: Max Streibl
- 28. května 1993 do 9. října 2007: Edmund Stoiber
- od 9. října 2007 do 27. října 2007: Günther Beckstein
- od 27. října 2007 do 13. března 2018: Horst Seehofer
- od 16. března 2018: Markus Söder
Související články
editovatExterní odkazy
editovat🔥 Top keywords: Hlavní stranaSpeciální:HledáníMistrovství Evropy ve fotbale 2024Svatojánská nocJaroslav a Dana StodoloviVespasianusJana ČernochováMistrovství Evropy ve fotbaleGruzieLucie ŠafránkováSpeciální:Poslední změnyLaďka KozderkováLežákyMichal DavidClash of the StarsDagestánČeskoIvan LuťanskýNeroVáclav NeckářGalbaRafael KubelíkSerenity (film, 2005)Martin MikyskaJan KubelíkCristiano RonaldoEwa FarnaŘímský císařDownburstFilip TurekKarel ČáslavskýLetní olympijské hry 2024Zaříkávač koní (film)Odznak VysočinaIvan TrojanZdeňkaMistrovství Evropy ve fotbale 2020Běloskvrnáč pampeliškovýMartin Kocián