Spolkové ministerstvo financí

nejvyšším spolkovým úřadem SRN

Spolkové ministerstvo financí (německy Bundesministerium der Finanzen; BMF) je nejvyšším spolkovým úřadem SRN. Hlavní sídlo má v Berlíně a druhé v Bonnu. Je podporováno vědeckou radou.

Bundesministerium der Finanzen
- BMF -
logo
logo
Založeno1880 jako Reichsschatzamt'
SídloWilhelmstraße 97, 10117 Berlín
Počet zaměstnancůcca 1900
Rozpočet€ 5,89 (2016)
MinistrChristian Lindner (FDP)
Webová stránkahttps://www.bundesfinanzministerium.de

Kompetence na Spolkové úrovni

editovat

Hlavní kompetence ministerstva leží v oblasti daňové politiky, rozpočtové politiky (veřejných financí) a také evropské fiskální politiky.Mimo to vykonává ministerstvo také právní a odborný dohled nad následujícími vyššími spolkovými úřady:

  • Generální ředitelství cel (Generalzolldirektion; GZD)
  • Spolkové centrum informačních technologií (Informationstechnikzentrum Bund; ITZ Bund)
  • Spolkový úřad pro dohled nad finančními službami (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht; BAFin)
  • Spolkový úřad pro stabilizaci finančního trhu (Bundesanstalt für Finanzmarktstabilisierung; FMSA)
  • Spolkový úřad pro správu veřejných nemovitostí (Bundesanstalt für Immobilienaufgaben; BImA)
  • Spolkový úřad pro zvláštní úkoly podmíněné sjednocením Německa (Bundesanstalt für vereinigungsbedingte Sonderaufgaben; BvS)
  • Spolkový úřad pro poštu a telekomunikace německé spolkové pošty (Bundesanstalt für Post und Telekommunikation Deutsche Bundespost; BAnst PT)
  • Spolkový ústřední daňový úřad (Bundeszentralamt für Steuern; BZSt)

Do působnosti ministerstva spadá také Muzejní nadace pošty a telekomunikací (Museumsstiftung Post und Telekommunikation; MusStiftPT)

Zástupci ministerstva financí působí v řídících a dozorčích orgánech řady subjektů, např. Commerzbank AG, Spolkové tiskárny (Bundesdruckerei GmbH) nebo Evropské investiční banky [1].

Sídlo

editovat
Letecký pohled na sídlo ministerstva (Detlev-Rohwedder-Haus)

Hlavním sídlem ministerstva je budova Detlev-Rohwedder-Haus v ulici Wilhelmstraße v Berlíně. Budova byla postavena v době národního socialismu v letech 1935-1936 podle plánů architekta Ernsta Sagebiela a od dokončení až do konce války v roce 1945 byla sídlem Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministeriums).

V roce 1949 zde zasedala Německá lidová rada (Deutschen Volksrats), která 7. října 1949 ve velkém sále vyhlásila ústavu a dala vzniknout Německé demokratické republice. Budova se stala provizorním parlamentem. Následně v komplexu sídlilo několik ministerstev, a proto byl nazýván Dům ministerstev. Budova je nyní pojmenována na počest zavražděného politika a manažera Detleva Karstena Rohweddera, který vedl Úřad pro správu privatizovaného majetku (Treuhandanstalt), jenž zde sídlil. Přesto je spíše známa jako ministerstvo letectví. Spolkové ministerstvo financí zde sídlí od roku 1999.

Role v evropské politice

editovat

Na úrovni Evropské unie leží hlavní kompetence ministerstva ve sladění evropské hospodářské a měnové politiky s kroky Spolkové vlády. Vedle toho ministerstvo financí spolupůsobí při sestavování a kontrole unijního rozpočtu a je příslušné pro oblast regulace cel, daní a finančních služeb.

Hlavním orgánem, v němž ministerstvo působí na evropské úrovni, je Rada Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti. SRN zastupuje v radě Spolkový ministr financí. Rada zasedá cca 10krát ročně. Ministři financí zemí EU se navíc setkávají také nejméně jednou za pololetí v zemi, která aktuálně Radě předsedá.

V rámci ministerstva financí spadá vytváření evropské politiky mezi hlavní úkoly odd. E - Evropské politiky (Abteilung E Europapolitik).

Pod ministerstvem financí je také umístěna Evropská informační kancelář, která je partnerem občanů při řešení otázek spojených s evropskými právními předpisy, programy financování EU a oblastmi politik EU, jakož je i ústředním zdrojem informací.

Evropské politické cíle

editovat

Zásadními cíli ministerstva v oblasti evropské politiky je stabilizace eura a Evropské hospodářské a měnové unie.Pro dosažení těchto cílů se ministerstvo postavilo za provedení reformy finančních trhů v Evropě, k těsné koordinaci a dohledu nad finančními trhy v Evropě (Evropský semestr (cyklus koordinace hospodářských a fiskálních politik v rámci EU), reforma Paktu stability a růstu, Pakt euro plus, atd.), jakož i záchranným opatřením (Evropský stabilizační mechanismus, atd.).

K tomu se ministerstvo financí, jako kompetentní orgán v rámci Spolkové vlády, zasazuje ve spolupráci s Evropským účetním dvorem, Evropskou komisí a s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) za řádné a efektivní využití evropských dotací.

Vedení ministerstva

editovat

Spolkoví ministři od roku 1949

editovat

Poté, co na protest proti politice zadlužování ostatních ministerstev rezignoval ministr Alex Möller, vedl v následujícím období ministerstvo financí nejprve ministr hospodářství Karl Schiller a po něm Helmut Schmidt, než bylo obnoveno původní rozdělení.

Krátkodobě proběhlo toto sloučení již v minulosti, kdy v druhé vládě, kterou vedl Ludwig Erhard, rezignovali ministři FDP, vedl obě ministerstva Kurt Schmücker. Toto personální propojení skončilo o měsíc později sestavením velké koalice spolkovým kancléřem Kurtem Georgem Kiesingerem.

Poř.JménoObrázekRok narození - úmrtíStranaV úřadu odV úřadu doPočet dnů v úřaduVláda kancléře(ky)
Spolkový ministr financí
1Fritz Schäffer 1888–1967CSU20. září 194929. říjen 19572 961 dnů1. vláda K. Adenauera
2. vláda K. Adenauera
2Franz Etzel 1902–1970CDU29. říjen 195714. listopad 19611 477 dnů3. vláda K. Adenauera
3Heinz Starke 1911–2001FDP14. listopad 196119. listopad 1962370 dnů4. vláda K. Adenauera
4Rolf Dahlgrün 1908–1969FDP14. prosinec 196228. říjen 19661 779 dnů5. vláda K. Adenauera
1. vláda L. Erharda
2. vláda L. Erharda
5Kurt Schmücker 1919–1996CDU8. listopad 196630. listopad 196622 dnů2. vláda L. Erharda
6Franz Josef Strauß 1915–1988CSU1. prosinec 196621. říjen 19691 055 dnůVláda K. G. Kiesingera
7Alex Möller 1903–1985SPD22. říjen 196913. květen 1971568 dnů1. vláda W. Brandta
8Karl Schiller 1911–1994SPD13. květen 19717. červenec 1972421 dnů1. vláda W. Brandta
9Helmut Schmidt 1918–2015SPD7. červenec 197215. květen 1974647 dnů1. vláda W. Brandta
2. vláda W. Brandta
10Hans Apel 1932–2011SPD16. květen 197415. únor 19781 371 dnů1. vláda H. Schmidta
2. vláda H. Schmidta
11Hans Matthöfer 1925–2009SPD16. únor 197828. duben 19821 532 dnů2. vláda H. Schmidta
3. vláda H. Schmidta
12Manfred Lahnstein * 1937SPD28. duben 19821. říjen 1982156 dnů3. vláda H. Schmidta
13Gerhard Stoltenberg 1928–2001CDU4. říjen 198221. duben 19892 391 dnů1. vláda H. Kohla
2. vláda H. Kohla
3. vláda H. Kohla
14Theodor Waigel * 1939CSU21. duben 198927. říjen 19983 476 dnů3. vláda H. Kohla
4. vláda H. Kohla
5. vláda H. Kohla
15Oskar Lafontaine * 1943SPD27. říjen 199818. březen 1999142 dnů1. vláda G. Schrödera
Werner Müller
(zástupce)
* 1946nestraník18. březen 199912. duben 199925 dnů1. vláda G. Schrödera
16Hans Eichel * 1941SPD12. duben 199922. listopad 20052 416 dnů1. vláda G. Schrödera
2. vláda G. Schrödera
17Peer Steinbrück * 1947SPD22. listopad 200528. říjen 20091 436 dnů1. vláda A. Merkelové
18Wolfgang Schäuble * 1942CDU28. říjen 200924. říjen 20172 918 dnů2. vláda A. Merkelové
3. vláda A. Merkelové
Peter Altmaier
(zástupce)
* 1958CDU24. říjen 201714. březen 2018141 dnů3. vláda A. Merkelové
19Olaf Scholz
* 1958SPD14. březen 20188. prosince 20211 365 dnů4. vláda A. Merkelové
20Christian Lindner
* 1979FDP8. prosince 2021vláda Olafa Scholze

Parlamentní státní tajemníci (Parlamentarische Staatssekretäre)

editovat
  • 1967–1969: Albert Leicht (CDU)
  • 1969–1971: Gerhard Reischl (SPD)
  • 1971–1974: Hans Hermsdorf (SPD)
  • 1972–1974: Konrad Porzner (SPD)
  • 1974–1982: Karl Haehser (SPD)
  • 1975–1978: Rainer Offergeld (SPD)
  • 1978–1982: Rolf Böhme (SPD)
  • 1982–1982: Gunter Huonker (SPD)
  • 1982–1989: Hansjörg Häfele (CDU)
  • 1982–1991: Friedrich Voss (CSU)
  • 1989–1993: Manfred Carstens (CDU)
  • 1991–1994: Joachim Grünewald (CDU)
  • 1993–1994: Jürgen Echternach (CDU)
  • 1994–1998: Irmgard Karwatzki (CDU)
  • 1994–1995: Kurt Faltlhauser (CSU)
  • 1995–1998: Hansgeorg Hauser (CSU)
  • 1998–2007: Barbara Hendricksová (SPD)
  • 1998–2009: Karl Diller (SPD)
  • 2007–2009: Nicolette Kresslová (SPD)
  • 2009–2015: Steffen Kampeter (CDU)
  • 2009–2013: Hartmut Koschyk (CSU)
  • 2013–2018: Michael Meister (CDU)
  • 2015–2018: Jens Spahn (CDU)
  • 2018-2021: Bettina Hagedornová (SPD)
  • 2019-2021: Sarah Ryglewski (SPD)
  • od 2021: Katja Hesselová (FDP)
  • od 2021: Florian Toncar (FDP)

Státní tajemníci (Beamtete Staatssekretäre)

editovat
  • 1949–1959: Alfred Hartmann
  • 1959–1962: Karl Maria Hettlage
  • 1963–1969: Walter Grund
  • 1967–1969: Karl Maria Hettlage
  • 1969–1972: Hans Georg Emde (FDP)
  • 1970–1972: Heinz Haller
  • 1973–1977: Karl Otto Pöhl (SPD)
  • 1973–1974: Manfred Schüler (SPD)
  • 1974–1978: Joachim Hiehle
  • 1977–1980: Manfred Lahnstein (SPD)
  • 1978–1989: Günter Obert
  • 1981–1982: Horst Schulmann
  • 1982–1989: Hans Tietmeyer
  • 1989–1993: Peter Klemm
  • 1990–1993: Horst Köhler (CDU)
  • 1991–1995: Franz-Christoph Zeitler
  • 1993–2004: Manfred Overhaus
  • 1993–1994: Gert Haller
  • 1994–1998: Jürgen Stark
  • 1998–1999: Heiner Flassbeck
  • 1998–1999: Claus Noé
  • 1999–2002: Heribert Zitzelsberger
  • 1999–2005: Caio Koch-Weser
  • 2002–2006: Volker Halsch (SPD)
  • 2004–2005: Gerd Ehlers
  • 2005–2008: Thomas Mirow (SPD)
  • 2005–2018: Werner Gatzer (SPD)
  • 2005–2009: Axel Nawrath (SPD)
  • 2008–2011: Jörg Asmussen (SPD)
  • 2009–2010: Walther Otremba
  • 2010–2014: Hans Bernhard Beus
  • 2012–2018: Thomas Steffen
  • 2014–2018: Johannes Geismann
  • 2018–2021 : Rolf Bösinger (SPD)
  • 2018–2021 : Werner Gatzer (SPD)
  • 2018–2021 : Jörg Kukies (SPD)
  • 2018–2021 : Wolfgang Schmidt (SPD)
  • od 2021: Steffen Saebisch (FDP)

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bundesministerium der Finanzen na německé Wikipedii.

Externí odkazy

editovat